Čím jsou Krkonoše tak významné?
23. 8. 2012
V tomto článku bych chtěl alespoň stručně shrnout celkový význam Krkonoš a to jak v Čechách,ale i ve světě.
Pro většinu lidí v ČR Krkonoše jsou hlavně zdrojem zimní zábavy na sjezdovkách, běžeckých trasách, a nebo bohužel i ve volném terénu.
Ale myslím si, že stoupá počet lidí, kteří hory berou jako přírodní klenot. Vždyť je v nich tolik k vidění, stačí jít i na krátkou procházku a člověk toho může vidět více než v nějakém Holliwoodském trháku. Příroda totiž dokáže být romantická, úsměvná a zároveň velice drsná a akční.
To, že se na území Krkonoš nachází naše nejvyšší hora Sněžka, která je však se svými 1602 m.n. naprostým trpaslíkem v porovnání s jižněji položenými alpskými velikány, ví snad každé malé dítě, ale v tom doopravdy význam Krkonoš není.
Osobně nad veškeré přírodní krásy Krkonoš stavím to, že se v posledních letech docela daří skloubit ochranu přírody v Národním parku s komerčními záměry různých investorů, životem běžných obyvatel Krkonoš a v neposlední řadě s návštěvníky národního parku.
Je vidět, že ve vedení Správy KRNAP jsou lidé, kteří si uvědomují, že je důležitá domluva mezi všemi, než, aby se neústupně stálo jen za jedním.
Každý rozumný člověk musí vědět, že Krkonoše potřebují zájem lidí, a to třeba i ten, který přírodě úplně neprospívá, protože bez zájmu zde sice bude národní park, který ale brzy nebude mít finance a veškerá ochrana bude nakonec v dnešním civilizovaném světě k ničemu.
Chtěl bych se ale vrátit k přírodním klenotům Krkonoš. Mezi ty jistě patří lesy. Místy se sice do dnes vzpamatovávají z imisních kalamit v 80. letech, ale každý, kdo se projde Krkonošským lesem musí uznat, že je to krása velkého významu. Lesníci se snaží postupně v nižších polohách obnovovat přirozený les, který v posledním století vystřídaly smrkové monokultury, jak se jim to povede se uvidí až za desítky, možná stovky let, ale důležité je, že se s tím začalo.
Jednou z nejpůsobivějších krkonošských scenérií jsou jistě také kompaktně porostlé hřebeny horskou klečí, tyto keře odolávají těm nejdrsnějším horským podmínkám a díky nim se nemusíme na hřebenech dívat jen na skalnaté masívy, ale všude můžeme vidět krásný zdravý prales kleče.
Nejvíce si to můžete vychutnat, pokud se vydáte nějakou z mnoha horských cest, kde jdete pár kilometrů jen jakýmsi tunelem v kleči. Mám rád třeba cestu přes vrchol Liščí hory. Tam je také úžasný klid a cesta je velice pohodlná, takže se můžete věnovat jen přírodě aniž by jste museli dávat pozor na cestu.
Pro botaniky jsou Krkonoše velice cenným nalezištěm chráněných rostlin, některé z nich jsou téměř před vymizením. Zajímavé zde je to, že Krkonoše jsou nejjižnějším stanovištěm pro rostliny severské tundry, které sem přinesl ledovec v dobách ledových.
Bohužel, nebo bohu dík, pro běžné návštěvníky jsou tyto rostliny nedostupné, rostou většinou v nejpřísněji chráněných údolích.
Mezi ty mezinárodně velice významné rostliny patří zejména: ostružiník moruška, všivec krkonošský, lomikámen sněžný, jeřáb Krkonošský, či zvonek český, některé z těchto rostlin se vyskytují pouze v Krkonoších.
Krkonoše mají také minimálně středoevropský význam z hlediska geomorfologického.
Najdeme zde mohutné horské hřebeny s náhorními plošinami, suťová pole, jednotlivé horské vrcholy a v neposlední řadě dech beroucí ledovcové kary, z nich Obří a Labský důl patří asi mezi nejpozoruhodnější místa v Krkonoších vůbec.
Ale ani kulturní krajina, kterou najdeme také i až na samotných hřebenech, nejde opomenout. Díky převážně zemědělskému lidu, který boudařil na hřebenech a pásl zde skot, v Krkonoších vznikly rozmanité luční enklávy, které sice v posledním půl století velice utrpěly, protože nebyl nikdo, kdo by se o louky staral, ale i tak krkonošské louky patří mezi to nejkrásnější, co se zde dá vidět. V poslední době znovu obliba luk začíná stoupat, lidé si uvědomují, že pokud se u jejich penzionu, či horské chaty budou pást krávy, nebo alespoň ovečky, tak jim to přitáhne turisty a loukám to jen prospěje.
Možná, že by se na Správě KRNAP mohli zamyslet a zkusit nechat spásat i alespoň malé části Bílé, Labské, či Čertovi louky, tyto louky sice leží v první zóně KRNAP, ale vznikly právě díky tomu, že původní boudaři vyklučením kleče vytvořili prostor pro luční enklávy.
Ač v posledních desítkách let původní horská sídla a kultura hodně utrpěla, tak ale pořád se v Krkonoších dá narazit na malebné horské chaloupky s typickým stylem stavby a zdobením, díky nadšencům dochází i k jejich obnovám.
Tento článek by mohl být mnohem více obsáhlejší, Krkonoše jsou zkrátka velice rozmanité, kdo v nich tu krásu chce nalézt, tak ji nalezne velice snadno.
Pro většinu lidí v ČR Krkonoše jsou hlavně zdrojem zimní zábavy na sjezdovkách, běžeckých trasách, a nebo bohužel i ve volném terénu.
Ale myslím si, že stoupá počet lidí, kteří hory berou jako přírodní klenot. Vždyť je v nich tolik k vidění, stačí jít i na krátkou procházku a člověk toho může vidět více než v nějakém Holliwoodském trháku. Příroda totiž dokáže být romantická, úsměvná a zároveň velice drsná a akční.
To, že se na území Krkonoš nachází naše nejvyšší hora Sněžka, která je však se svými 1602 m.n. naprostým trpaslíkem v porovnání s jižněji položenými alpskými velikány, ví snad každé malé dítě, ale v tom doopravdy význam Krkonoš není.
Osobně nad veškeré přírodní krásy Krkonoš stavím to, že se v posledních letech docela daří skloubit ochranu přírody v Národním parku s komerčními záměry různých investorů, životem běžných obyvatel Krkonoš a v neposlední řadě s návštěvníky národního parku.
Je vidět, že ve vedení Správy KRNAP jsou lidé, kteří si uvědomují, že je důležitá domluva mezi všemi, než, aby se neústupně stálo jen za jedním.
Každý rozumný člověk musí vědět, že Krkonoše potřebují zájem lidí, a to třeba i ten, který přírodě úplně neprospívá, protože bez zájmu zde sice bude národní park, který ale brzy nebude mít finance a veškerá ochrana bude nakonec v dnešním civilizovaném světě k ničemu.
Chtěl bych se ale vrátit k přírodním klenotům Krkonoš. Mezi ty jistě patří lesy. Místy se sice do dnes vzpamatovávají z imisních kalamit v 80. letech, ale každý, kdo se projde Krkonošským lesem musí uznat, že je to krása velkého významu. Lesníci se snaží postupně v nižších polohách obnovovat přirozený les, který v posledním století vystřídaly smrkové monokultury, jak se jim to povede se uvidí až za desítky, možná stovky let, ale důležité je, že se s tím začalo.
Jednou z nejpůsobivějších krkonošských scenérií jsou jistě také kompaktně porostlé hřebeny horskou klečí, tyto keře odolávají těm nejdrsnějším horským podmínkám a díky nim se nemusíme na hřebenech dívat jen na skalnaté masívy, ale všude můžeme vidět krásný zdravý prales kleče.
Nejvíce si to můžete vychutnat, pokud se vydáte nějakou z mnoha horských cest, kde jdete pár kilometrů jen jakýmsi tunelem v kleči. Mám rád třeba cestu přes vrchol Liščí hory. Tam je také úžasný klid a cesta je velice pohodlná, takže se můžete věnovat jen přírodě aniž by jste museli dávat pozor na cestu.
Pro botaniky jsou Krkonoše velice cenným nalezištěm chráněných rostlin, některé z nich jsou téměř před vymizením. Zajímavé zde je to, že Krkonoše jsou nejjižnějším stanovištěm pro rostliny severské tundry, které sem přinesl ledovec v dobách ledových.
Bohužel, nebo bohu dík, pro běžné návštěvníky jsou tyto rostliny nedostupné, rostou většinou v nejpřísněji chráněných údolích.
Mezi ty mezinárodně velice významné rostliny patří zejména: ostružiník moruška, všivec krkonošský, lomikámen sněžný, jeřáb Krkonošský, či zvonek český, některé z těchto rostlin se vyskytují pouze v Krkonoších.
Krkonoše mají také minimálně středoevropský význam z hlediska geomorfologického.
Najdeme zde mohutné horské hřebeny s náhorními plošinami, suťová pole, jednotlivé horské vrcholy a v neposlední řadě dech beroucí ledovcové kary, z nich Obří a Labský důl patří asi mezi nejpozoruhodnější místa v Krkonoších vůbec.
Ale ani kulturní krajina, kterou najdeme také i až na samotných hřebenech, nejde opomenout. Díky převážně zemědělskému lidu, který boudařil na hřebenech a pásl zde skot, v Krkonoších vznikly rozmanité luční enklávy, které sice v posledním půl století velice utrpěly, protože nebyl nikdo, kdo by se o louky staral, ale i tak krkonošské louky patří mezi to nejkrásnější, co se zde dá vidět. V poslední době znovu obliba luk začíná stoupat, lidé si uvědomují, že pokud se u jejich penzionu, či horské chaty budou pást krávy, nebo alespoň ovečky, tak jim to přitáhne turisty a loukám to jen prospěje.
Možná, že by se na Správě KRNAP mohli zamyslet a zkusit nechat spásat i alespoň malé části Bílé, Labské, či Čertovi louky, tyto louky sice leží v první zóně KRNAP, ale vznikly právě díky tomu, že původní boudaři vyklučením kleče vytvořili prostor pro luční enklávy.
Ač v posledních desítkách let původní horská sídla a kultura hodně utrpěla, tak ale pořád se v Krkonoších dá narazit na malebné horské chaloupky s typickým stylem stavby a zdobením, díky nadšencům dochází i k jejich obnovám.
Tento článek by mohl být mnohem více obsáhlejší, Krkonoše jsou zkrátka velice rozmanité, kdo v nich tu krásu chce nalézt, tak ji nalezne velice snadno.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář